Turistické informace o Maďarsku.
Tipy na dovolenou.
Debrecen: kalvinistický Řím nebo město, kde skoncovali s Habsburky?
Debrecen (Debrecín), druhé nejlidnatější město Maďarska s asi dvěma sty tisíci obyvateli, není jen dnešní metropolí východní části země, ale v minulosti bylo i jejím hlavním městem. Poprvé se jím stalo během revolučního roku 1849, podruhé potom v průběhu druhé světové války. Zvláštní na celé věci, a dodnes částečnou záhadou, je přitom zejména skutečnost, že město nebylo založeno na příliš logickém místě. Neprocházely jím žádné významné obchodní stezky, ani zde nebylo možné najít útočiště na vyvýšeném místě nebo v hustých lesích. Město vystavěné uprostřed ničeho, tak se někdy mluví počátcích dnes vele významného Debrecenu.
Debrecen leží asi 220 kilometrů východně od Budapešti v blízkost známého národního parku Hortobágy. Oč riskantnější se na první pohled zdála jeho poloha, o to úspěšnější existenci vedlo. Oblast byla osídlena téměř odedávna, a významnějším místem se Debrecen stává již ve středověku, kdy obchod solí a kožešinami ze zde chovaného dobytka z Debrecenu dělá jedno z nejbohatších sídel své doby. Svůj vliv si zachovalo i během jeho porobení tureckými vojsky, kdy na rozdíl od jiných Uherských měst okupaci přestává bez rabování a větší újmy.
V současnosti zahraničního návštěvníka Debrecen nejspíše překvapí svojí bezprostřední a živelnou atmosférou, na níž má svůj podíl místní univerzita, bohatý kavárenský život, a samozřejmě i množství kulturních akcí. Z nich je zřejmě vůbec nejvyhlášenější srpnový karneval, kdy město opanuje průvod květin a nevázaný maškarní rej.
Před několika sty lety by si ale Debrecen s podobnou zábavou spojoval nejspíše jen málokdo. Město totiž představovalo nejvýznamnější centrum protestantské církve v celém Maďarsku. Zdejší početná kalvínská menšina dokonce Debrecenu vysloužila jméno „Kalvinistický Řím“, se kterým se lze, byt´spíše pokud jde o jeho architektonické památky, setkat dodnes.
Samozřejmě zde máme na mysli zejména dominantu města – impozantní stavbu Nagytemplomu, v překladu „Velkého kalvínského kostela“, z první poloviny 19. století, která i v posledních letech zůstává největším kostelem této církve v Maďarsku. A zřejmě nejfotografovanějším místem ve městě. Kromě toho byl tento kostel i dějištěm jedné z nejvýznamnější události v dějinách země. Právě zde totiž roku 1849 došlo k vskutku vymodlenému sesazení nenáviděného habsburského císaře. V podobném duchu se potom mluví i o zdejší návštěvě papeže Jana Pavla II., který sem přijel, aby se veřejně kál za hříchy, jimiž se jeho církev provinila na protestantských duchovních (které v minulosti posílali na galeje).
Druhým významným místem, jehož kouzlo by nemělo ujít zraku žádného z návštěvníků města, je potom klasicistní budova Městské radnice. Stejně tak se prakticky ve všech výčtech pozoruhodných míst Debrecenu objevují zdejší synagoga stojící na ulici Pasti, řecký ortodoxní kostel na Attilově náměstí.
A pochopitelně i skutečná lahůdka mlýn Hortobágy - vůbec největší větrný mlýn ve střední Evropě, připomínající epochu relativně nedávno zmizelou, ale o to zapomenutější, kdy na území města větrných mlýnů fungovala téměř stovka. Mlýn Hortobágy byl uveden do provozu roku 1864, a kromě jeho impozantní velikosti je v Debrecenu i tím, který se do dnešních dnů podařilo zachovat v nejlepším stavu. Možná i proto, že třicet čtyři let po jeho spuštění byl paradoxně přebudován na mlýn parní.
Pokud nepatříte mezi ty, kteří prahnou po poznávání památek, a zároveň byste rádi našli místo, odkud lze poznat skutečný ráz Debrecenu, určitě se vydejte do Nagyerda – městského parku. Ten se rozkládá na sever od centra města na ploše přesahující 2200 hektarů, díky čemuž se z něj nemohlo stát sterilní výletní místo, dobré akorát do tuctových bedekrů. Zároveň ale určitě nejde o žádnou ukázku nespoutané divočiny. Jeho součástí jsou totiž mimo jiné i ZOO, lázně nebo železnice určená těm nejmenším.