Největší město maďarského Jihu získalo své jméno podle slova „sziget“, jímž se v Uhrách označuje náš „ostrov“. A pokud se blíže podíváme na místo kde toto nejvýznamnější centrum svého kraje leží, nejspíše uznáme, že jeho název má své opodstatnění. Szeged je skutečným ostrovem obklopeným nekonečně rozlehlou liduprázdnou stepí jižního Maďarska. I přes význam, který má pro obyvatele celé oblasti, je však v současnosti zahraničními návštěvníky země nepochopitelně nedoceňované. Což je samozřejmě pro přespolní turisty ostudná vizitka. Město má totiž každému, kdo disponuje alespoň minimálním kulturním cítěním, skutečně co nabídnout.
Vyhlášená operní představení, mnoho plných divadel, stejně jako nepřeberná nabídka koncertů vážné i populární hudby jsou totiž jeho neopominutelnou součástí a dokladem toho, že živý kulturní a společenský život mohou podobu města utvářet stejně výrazně, jako jeho architektura.
Alespoň v jednom ohledu bychom však běžným obyvatelům okolních zemí křivdit neměli – Szeged zde totiž přece jen zná téměř každý, byt´ by to mělo být pouze kvůli zdejším kulinářským specialitám, které jsou vpravdě nesmrtelné: segedínskému guláši a uheráku.
Szeged je dnes čtvrtým největším městem Maďarska, které leží na jeho jihovýchodním pomezí asi 170 kilometrů od Budapešti. Městem protéká řeka Tisa, a pokud jde o zdejší klima, můžeme Szeged a jeho okolí považovat za místo, kde lze napočítat zřejmě nejvíce slunečních dní v roce. A to v průměru, vyjádřeno v hodinách, asi 2100. Tomu pak odpovídá i jeho hrdé přízvisko, pod nímž o městě hovoří ti největší romantici: se Szegedem se tak můžeme někdy setkat i s jako „Slunečním městem“.
Zmíněná rozmanitost kulturního života, jež je pro toto město tolik typická, má dozajista svůj částečný původ i v tom, že Szeged je univerzitním městem: na University of Szeged tak každoročně přijíždí studenti z celého světa, kteří se zde mohou věnovat téměř všem oborům – od lesnictví po klasickou hudbu.
Z architektonického hlediska je město zajímavé především díky jeho částem, které byly najednou vystavěny po ničivé povodni, která Szeged postihla v roce 1879. Tehdy si velká voda kromě zničení prakticky celého města vyžádala i téměř dvě stovky obětí, a Franz Josef se musel osobně zavázat, že město obnoví tak, aby bylo půvabnější než kdy předtím. Právě z této doby pak pochází ony pro Szeged charakteristické široké bulváry, velkorysé správní budovy, jakož i honosné paláce, díky nimž návštěvou Szegedu neprohloupí ani vegetariáni. Vedle této katastrofální povodně se na Szegedu v minulosti podepsala také turecká nadvláda, pod níž se město na 160 (!) let ocitlo roku 1526, kdy město turečtí vojáci nemilosrdně vydrancovali.
Podobně jako tolik jiných maďarských měst se i Szeged může pochlubit přinejmenším dvěma vynikajícími lázeňskými komplexy. Nejznámější termální lázně Anna fürdő, těžící ze své polohy v centru města, zaujmou především ty, kdo by se rádi seznámili se skutečně současnou podobou maďarského lázeňství. Celý komplex totiž před nedávnem prošel kompletní a velice důkladnou rekonstrukcí. Lázně jsou rozděleny do dvou hlavních částí, přičemž jedna z nich hostí pravidelná noční koupání, která se v Szegedu stala pojmem především mezi mládeží. Neméně vyhlášené starší, plně kryté, termální lázně nesoucí jméno Thermálfürdő, potom najdete ve čtvrti Újszeged jako součást rozsáhlého komplexu plováren.